Hlavní menu


Nacházíte se zde: Úvodní stranaLetecká technikaMoravan Zlín Z-400

Moravan Zlín Z-400

Moravan Zlín Z-400

Moravan, resp. Letecká továrna Zlín, se na počátku nového tisíciletí zabývala projektem nového dopravního letadla pro osm až deset cestujících. Do té doby se pod značkou Zlín vyráběly pouze malé sportovní letouny a nový typ měl tuto zvyklost změnit. Komplikace se zástavbou nového motoru a zejména finanční potíže Moravanu zapříčinily konec tohoto projektu a zůstalo tak u jediného prototypu.

Vznik

Zlín Z-400 konstrukčně navazuje na letoun SM-92, který byl navržen v ruské firmě Technoavia. Ta začala v červenci 1992 pracovat na novém letounu, který byl zamýšlen jako náhrada letitých Antonovů An-2. Základními požadavky byla jednoduchá a technologicky nenáročná konstrukce, nízké provozní náklady a schopnost operovat i z nezpevněných ploch. Stavba dvou prototypů byla zahájena na počátku roku 1993 a první vzlet se uskutečnil 28. prosince 1993. Ve své době byl Finist považován za perspektivní letoun, avšak dlouho nemohl získat potřebnou certifikaci a navíc se použité hvězdicové motory M-14P (265 kW) ukázaly jako příliš slabé. Kvůli ekonomickým potížím se Technoavia rozhodla svůj projekt prodat jinému výrobci, který by byl schopen zajistit certifikaci a případně provést instalaci jiného motoru. Uskutečnila se řada jednání a nakonec v roce 1999 navázala Technoavie kontakt s Moravanem.

Zvažovala se možnost instalace našeho motoru M-601, ale protože Zlín Z-400 se měl uplatnit zejména na západních trzích, bylo tato možnost zavrhnuta. Na jaře roku 2000 byl jako vhodný vybrán kanadský pístový osmiválec Orenda OE600A. Zajímavé je, že slovenský Aerotech u svého SMG-92 Turbo Finist použil k pohonu právě M-601.

Na podzim roku 2000 byla Moravanu předána kompletní dokumentace a na počátku následujícího roku dorazil drak letounu, který byl v březnu během tří dnů smontován. Veřejnosti byl projekt představen 8. dubna 2001. Následně se konstruktéři museli vypořádat s instalací motoru a zástavbou všech s ním souvisejících systémů. Nový motor byl výrazně těžší než původní M-14 a kvůli centráži tedy musel být umístěn co nejblíže motorové přepážce. Umístění motorové zástavby bylo řešeno výhradně pomocí počítačových modelů, a nebylo tedy třeba postavit jediný prototypový díl či maketu. Na konci listopadu 2001 byla dodána maketa motoru OE600A, která sloužila jako rozměrový vzor, a později přišel i funkční motor. Mimo jiné bylo potřeba vyřešit kapalinová chladící systém a sací, přeplňovací a výfukovou soustavu. Nový odlehčený a odhlučněný celokompozitový kryt motoru dodala firma NA Desing Company a. s. Kryt plně vyhovuje předpisu JAR 23 a je vysoce žáruvzdorný.

Představení hotového letounu se konalo 21. ledna 2002, v únoru proběhla první motorová zkouška a 21. května se uskutečnily první skoky nad dráhou. Zálet byl úspěšně proveden 23. května, za řízením letounu seděli Ing. Petr Jarocký a Josef Charvát. Při zkouškách se ukázalo, že letoun je dobře ovladatelný, stabilní a motor spolu s použitou vrtulí velmi tichý. Původně se počítalo se zahájením sériové výroby nejpozději v roce 2004 s tím, že roční výroba bude až 50 stojů. Předpokládaná cena jednoho letounu byla 26 mil. Kč. Firma registrovala zájem v Kanadě, Brazílii, USA, ale také v Africe a Austrálii. Avšak již pří prvních letech se ukázalo, že motor nebyl dostatečně chlazený. Tento problém sám o sobě by řešitelný byl, avšak ekonomické problémy výrobce napomohly k tomu, že projekt byl v září 2003 zastaven. Kanadský výrobce motorů navíc zastavil výrobu motorů OE600. Zlín Z-400 tak zůstal v jediném prototypu. Celkové vývojové náklady činily přibližně 80 milionů korun.

Užití a vlastnosti letounu

Zlín Z-400 byl navržen jako víceúčelový letoun, který mohl nést užitečný náklad 900 kg při maximální vzletové hmotnosti 2700 kg. Počítalo se s variantou vybavenou plováky namísto klasického kolového podvozku. Celá konstrukce měla být odolná lehkému poškození, námraze i nečistotám. Počítáno bylo s teplotními výkyvy od –30°C do +50°C. Přepravní prostor lze různě modifikovat, například pro přepravu osob, nákladu či parašutistů. Vnitřní nákladové prostory jsou dostupné poměrně velkými, dozadu odsouvatelnými dveřmi (1,35 m × 1,12 m). Ty vedou do nákladní kabiny, která má rozměry: šířka 1,26 m, výška 1,20 m a délka 3,40 m.

Technický popis

Z-400 je jednomotorový vzpěrový hornoplošník s kanadským motorem Orenda OE600A.

Trup obdélníkového průřezu poloskořepinové konstrukce je vyroben z hliníkových slitin. Nákladový prostor je přístupný bočními dveřmi o rozměrech 1,35×1,12 m. Do kabiny (šířka 1,26 m; výška 1,20 m a délka 3,40 m) lze umístit sedadla pro pět cestujících (plus dva piloti) nebo 10 výsadkářů s výstrojí, případně až 600 kg nákladu. Pilotní prostor je dostupný dvojicí dveří po obou stranách trupu. Letoun má dvojí řízení, hlavní pilotní sedadlo je levé. Kabina je větrána a vytápěna.

Křídlo je celokovové, jednonosníkové, obdélníkového tvaru. Je vzepřeno k trupu dvojicí jednoduchých vzpěr z ocelových trubek. Profil P-301M-15 byl navržen CAGI speciálně pro SM-92. Díky tomu má vynikající letové vlastnosti i při vysokých úhlech náběhu, pouze s jednoduchými vztlakovými klapkami a bez použití slotů. Křídlo má křidélka Frise a čtyřdílné třípolohové vztlakové klapky Fowlerova typu. Klapky zaujímají 56 % délky odtokové hrany křídla, mají vnější závěsy a vysouvají se pomocí elektromotoru. Křidélka jsou vybavena na zemi stavitelnými vyvažovacími ploškami. V křídle jsou umístěny integrální nádrže o objemu 380 l. Pro sériově vyráběné stroje se počítalo se zvýšením objemu až na 760 litrů, případně i s 200l přídavnými nádržemi.

Ocasní plochy jsou celokovové konstrukce. VOP jsou k trupu vzepřeny jednoduchými vzpěrami. U VOP je použit obrácený profil NACA 23 010, takže při překonání určité hranice zadní centráže se VOP stává nosnou plochou. Kýlová plocha je opatřena přechodem do trupu. Obě kormidla jsou aerodynamicky vyvážena, směrové kormidlo je opatřeno na zemi stavitelnou vyvažovací ploškou. Levá polovina výškového kormidla nese plošku podélného vyvážení.

Podvozek je robustní konstrukce, vzpěry hlavního podvozku z ocelových trubek jsou uchyceny pod pilotní kabinou. Podvozek nemá klasické odpružení, ale síly se přenášejí do tuhé konstrukce draku. Podvozková kola jsou osazena středotlakými pneumatiky o rozměrech 600×1800 mm. Jsou brzděna a jejich diferenciální brzdění při pojíždění ovládá pilot pomocí pedálů nožního řízení. Ostruhové kolo je na listové pružině.

Motor Pístový motor Orenda OE600A s osmi válci uspořádanými do V má výkon 600 k (447 kW) a pohání třílistou vrtuli Avia AV-803 o průměru 2,6 m, což je upravená vrtule V-508. Je na zemi reverzovatelná a má demontovatelné listy. Kryt motoru je celokompozitový, třídílný o celkové hmotnost 20 kg.

Základní technické údaje

Typ Z-400
Rozpětí 14,60 m
Délka 9,197 m
Výška 3,08 m
Nosná plocha 20,44 m2
Maxmální vzletová hmotnost 2 700 kg
Rychlost cestovní 270 km/h
Rychlost nepřekročitelná 345 km/h
Dolet 2 000 km
Dostup 6 000 m

Použitá literatura

Vyhledávání

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Zveřejněno: 2.9.2004
Poslední úprava: 27.12.2011

Kapitoly

Obrázky


Nahoru | Úvodní strana | Kontakt | Mapa webu | Autoři | RSS
Československé letectví - web o historii letectví u nás [2010-2012]