Sud aviation Alouette III

Mezi nejslavnější vrtulníky 50. a 60. let bezesporu patřil Alouette II. Byl to lehký víceúčelový vrtulník vyráběný firmou Sud Aviation, kterého se vyrobilo více než 1300 kusů a zaznamenal ohromný úspěch. Jednou jeho speciální verzí byl i salónní SE 3131 Gouverneur, který byl sice postaven v jediném exempláři, ale stal se základem pro další velice úspěšný typ – Alouette III.

Vznik

Alouette III je tedy následovníkem typu Alouette II. Jeho počátky však sahají až k vrtulníku Sud Est Aviation SE- 3120 Alouette, který byl poháněn pístovým motorem Salmson 9NH a poprvé vzlétl 31. července 1951. Jeho modifikací vznikla celá řada vrtulníků Alouette, jež byla dovršena právě „trojkou“, která byla z nich největší. První ze dvou prototypů SE-3160 Alouette III zalétal 28. února 1959 známý šéfpilot vrtulníkového oddělení Sud Aviation Jean Boulet. Letové zkoušky obou prototypů provázely různé reklamní akce, které jen podtrhovaly jedinečné schopnosti nového typu. V červnu 1960 přistál první prototyp na vrcholku Mount Blancu ve výši 4 807 m – se čtyřmi osobami a 150 kg nákladu na palubě, aby pak s celým zatížením opět ze štítu odstartoval a bezpečně přistál v údolí. Druhý prototyp se předváděl v Indii a předvedl tam podobný manévr, tentokrát se dvěma osobami a 250 kg nákladu přistál na sedle himalájského hřebenu Deo Tibaa ve výši 6 004 m, odkud se rovněž vrátil dolů bez jakýchkoli potíží.

Výroba

Sériová výroba byla zahájena v prosinci 1960. První stroje zákazníci přebírali během července 1961. Francouzské osvědčení o letové způsobilosti vrtulník získal v prosinci 1961, americké v březnu 1962. Výroba první sériové verze SA-316A (SE-3120) pokračovala až do roku 1969, kdy byla úplně nahrazena produkcí SA-316B. Další vývojovou verzí byla SA-319B vyráběná od roku 1968 a poháněná motorem Turboméca Astazou XIV o výkonu 447kW (660 k). Pokusně také vznikla verze SA-316C poháněná novým motorem, ale nebyla vyráběna. Sériová produkce ve Francii skončila v roce 1979 dodáním 1437. kusu Alouette III. Několik set dalších strojů bylo vyrobeno v licenci u jiných firem – HAL (Indie) cca 300 kusů, ICA (Rumunsko) cca 230 kusů, Fokker a Lichtwerk (Nizozemí) a F+W Emmen (Švýcarsko) cca 60 kusů.

Použití

Alouette III je lehký víceúčelový vrtulník, používaný v armádách mnoha států jako sanitní, dopravní, spojovací, výsadkový i lehký bitevní. Často jej používali i civilní provozovatelé, nejčastěji jako záchranný. Jeden sloužil svého času i na Slovensku. Od 4.12.1990 do 15.15.1997 létal SA-316B (pozn. zn. OK-FIT, později OM-FIT) u letecké záchranné služby v Popradu. Více informací lze nalézt na www.vrtulnik.cz. V záchranné verzi je určen pro pilota, dva zdravotníky a dva ležící pacienty. Ve standardním dopravním uspořádáním sedí vepředu dva cestující a pilot, za nimi jsou další čtyři pasažéři.

Alouette III si našel cestu do řady vojenských letectev, u mnoha z nich slouží dodnes. Prodělal i řadu lokálních konfliktů, zejména v Africe kde představoval levný „bitevní“ vrtulník. Alouette lze totiž jednoduše přestavět na stroje určené k podpoře pozemních jednotek a boji proti obrněným cílům. V upravené kabině sedí pilot a střelec. Celé nosnosti je využito pro vojenský náklad: na levé straně přídě je pohyblivě uložen 20mm kanón MG 151 s 250 náboji, na pravé straně může umístěn pohyblivý kulomet ráže 7,62 mm. Na ramenech po bocích trupu pak bývají umístěny čtyři drátem řízené protitankové střely AS-11, bloky s 18 nebo 36 neřízenými raketami nebo dvě torpéda Mk. 44.

Verze

SA-316A byla první sériové vyráběná verze, vybavena motorem Turboméca Artouste IIIB o výkonu 410 kW (550 k).

SA-316B je poháněna rovněž motorem Turboméca Artouste IIIB, který dává 425 kW (570 k), a má zesílený hlavní i ocasní rotor pro větší výkon. Dalším rozdílem oproti SA-316A je vyšší vzletová hmotnost.

SA-319B byla verze odvozená od SA.316B, její motor Turboméca Astazou XIV má maximální výkon 649 kW (870 k), ve skutečnosti však byl snížen na 447 kW (660 k).

SA-316C neměla příliš velký úspěch, bylo postaveno pouze několik kusů. Hlavním rozdílem oproti SA-316B byl motor Turboméca Artouste IIID.

V zahraničí vyráběné verze

HAL Chetak bylo označení SA-316B licenčně vyráběných v Indii u firmy HAL.

IAR-316 se označovaly liceční SA-316B vyráběné v Rumunsku.

IAR-317 byl rumunský projekt dvojmístného protitankového vrtulníku odvozeného od IAR 316, postaveny pouze tři prototypy.

ATLAS XH-1 Alpha Projekt dvoumístného protitankového vrtulníku z Jihoafrické republiky. Byl určen jako vývojový stupeň při výrobě bojového vrtulníku ATLAS CSH-2 Rooivalk.

Literatura

– Letectví + Kosmonautika 14/68, 14/92, 4/93, 26/96,
- Frawley, G a Thorn, J: International directory of military aircraft 1996/1997, Aerospace publications 1996, Weston Creek – Australia. ISBN 1 875671 20 X

Technické údaje