Wolfsberg Raven 257 / Corvus 1F

3Raven 257 (později přeznačen na Corvus 1F) je malý víceúčelový letoun, který vznikl u nás na konci 90. let za spolupráce leteckých firem Evektor – Aerotechnik a Wolfsberg letecká továrna (nástupce společnosti Letov). I přes původní optimistické plány na zahájení sériové výroby po roce 2001 dodnes vznikly pouze dva letové prototypy a budoucnost je nejistá. Přesto je tento letoun zajímavý a zaslouží si zde zmínku v podobě článku.

Vývoj

Duchovním otcem letounu Raven 257 je Alex Norman Clark, který svého času spolupracoval na projektu letadla BN-2 Islander. A právě inspirován Islanderem se A. N. Clark rozhodl navrhnout vlastní letoun obdobné koncepce – tedy jednoduchý, provozně a konstrukčně nenáročný, zároveň odolný a pokud možno levný letoun určený pro přepravu osob i nákladu v rozvojových zemích, ostrovních státech, v drsných klimatických podmínkách a na místech s infrastrukturou nevhodnou pro jiná letadla. ¨ Alex N. Clark již v roce 1992 kontaktoval pražský Letov s nabídkou spolupráce, avšak nebyl úspěšný a proto o rok později založil ve Velké Británii firmu Wolfsberg Aircraft Corp., která měla vývoj a výrobu letadla zajistit. Avšak čas ubíhal a práce postupovala pomalu, proto se počátkem roku 1997 Clark rozhodl znovu kontaktovat Letov, tentokrát již s konkrétními požadavky. Jednání se vedla s firmou Letov Air, a. s., což byla jedna z dceřinných společností továrny Letov a. s. Tentokrát již česká strana projevila zájem a Raven tak dostal zelenou. Protože Letov Air sám nebyl schopen zabezpečit všechny potřebné vývojové práce, byla navázána spolupráce s kunovickým Evektorem.

V Letov Airu bylo navrženo a vyrobeno křídlo a ocasní plochy, Evektor zajistil výrobu všech ostatních součástí a finální montáž. V roce 1998 přišla rána v podobě vyhlášení konkurzu na Letov a. s., což způsobilo velké problémy i její dceřinné společnosti Letov Air. Přesto byl první prototyp dokončen a 28. července 2000 pod imatrikulací OK-RAV zalétán na kunovickém letišti. Posádku tvořili piloti Miroslav Srnec a Stanislav Sklenář. Při letových zkouškách se projevily závažné nedostatky – letoun byl totiž schopný dopravovat jen dva piloty a polovinu paliva v nádržích.^[1] Kvůli těmto problémům i konkursu továrny Letov a.s. byl projekt pozastaven.

Mateřská továrna Wolfsberg Aircraft Corp. se situaci rozhodla vyřešit založením české firmy Letecká továrna s.r.o, která od Letovu a. s. v likvidaci odkoupila divizi Letov Air s.r.o. Zároveň přerušila spolupráci s Evektorem a všechny práce si zajišťovala sama. Vývojový tým pod vedením ing. Jiřího Dostála nejprve provedl úpravy křídla, jehož rozpětí bylo zvětšeno na 15,45 m, díky čemuž klesl indukovaný odpor a štíhlost křídla, zároveň se zvýšila jeho účinnost. K nížšímu indukovanému odporu přispívají i mírně zvednuté koncové oblouky. S rekonstrukcí křídla souvisí i změna umístění palivových nádrží, které byly z centroplánu přemístěny do vnějších částí křídel. Dále byla změněna konstrukce odklopné zádě. Původní jednodílná celolaminátová byla nahrazena novou dvoudílnou, složenou z duralového rámu a laminátového potahu. Díky tomu se snížila hmotnost zádě na polovinu. Změněno bylo uchycení přední podvozkové nohy a hlavní podvozkové nohy dostaly aerodynamickou kapotáž. Trup v přední části byl zkrácen o 340 mm a dveře byly posunuty dopředu, takže již vedou přímo k pilotním sedadlům. Zároveň bylo změněno prosklení kabiny, což umožňuje lepší výhled pilotům. Výrazně byly upraveny i ocasní plochy. Původní Raven byl záměrně přestabilizován, protože zadání požadovalo přední centráž 12 %, ukázalo se však, že této centráže se nedosahuje a přestabilizování takového rozsahu je zbytečné. Proto byly SOP zdola zkráceny a VOP má menší rozpětí. Také byla odstraněna pohyblivá odlehčující ploška na výškovce. Účinnost ocasních ploch byla po úpravách dostatečná natolik, že nosníky ocasních ploch mohly být zkráceny o 550 mm. Dále byla provedena řada menších změn za účelem zlepšení aerodynamiky. Konstrukční tým sice navrhoval řadu dalších změn (jmenujme např. návrh nového lichoběžníkového křídla), majitel firmy tyto úpravy nepovolil.

Zálet upraveného prototypu byl proveden 5. února 2002 na letišti ve Kbelích (posádku tvořili PhDr. Josef Tóth a Ing. Jiří Vyčítal) a během následujících zkoušek se potvrdila správnost provedených úprav. Hlavní část teoretických prací pro jeho certifikaci byla v roce 2002 hotova (včetně většinou zcela nové konstrukční dokumentace), ale majitel továrny nebyl schopen vytvořit podmínky pro dokončení a certifikaci letounu a vývojový tým se následně rozpadl. ^[1]

Přehled prozovaných letadel Raven 257/Corvus 1 

Pod označením Corvus 1F

V roce 2003 byla společnost přejmenována na Wolfsberg letecká továrna s.r.o. a letoun později přeznačen na Corvus 1F. Třetí prototyp (OK-WLT) byl zalétán 6. června 2006. Druhý prototyp byl neletový, sloužil k pevnostním zkouškám. Podle zpráv z L+K 7/2006 měla být certifikace dokončena do konce roku 2007. Dle posledních údajů z Jane´s All the Worlds Aircraft 2011-2012 v roce 2010 pokračovaly práce na předsériovém prototypu a zároveň byla navržena i verze 1P pro přepravu devíti cestujících.

Popis

Raven 257 je celokovový dvoumotorový hornoplošník s gondolovitým trupem a dvěma trupovými nosníky ocasních ploch. Celokovové samonosné křídlo obdélníkového půdorysu prochází nad trupem. Je dvounosníkové, složené ze tří části – pravé, levé a centroplánu. Je vybaveno jednoštěrbinovými vztlakovými klapkami. Použitý profil je NACA 23018.   Bednovitý trup téměř čtvercového průřezu má odklápěcí záď. Nákladový prostor je opatřen kolejnicí pro ukotvení nákladu či sedadel pro cestující. Je dostupný bočními dveřmi a také již zmiňovanou odklápěcí zádí. Ocasní plochy jsou tvořeny stabilizační plochou, spojující dvojici trupových nosníků, dvojicí kýlových ploch, výškovým kormidlem a dvojicí směrových kormidel. U ocasních ploch byl použit profil NACA 0012. Letoun je poháněn dvojicí plochých pístových šestiválců Continental IO-550-N8 o výkonu 224 kW (300 k). U prvního prototypu byly použity stavitelné dvoulisté vrtule Hartzell HC-C2YF-2C o průměru 1,981 m, u třetího prototypu vrtule třílisté. Motory jsou uchyceny v přední části nosníků ocasních ploch na trubkovém loži. Robustní podvozek je příďového typu, pevný. Hlavní podvozkové nohy jsou uchyceny v trupových nosnících a nesou vždy dvojici odpružených, hydraulicky bržděných kol. Příďová noha je odpružená, řiditelná a nese jedno kolo stejného typu jako na hlavním podvozku.

Poznámky

^[1] http://www.gryfair.cz/…ne/index.php?…

Literatura

• L+K 25–26/1999, 17/2000, 11/2002 a 7/2006
• Model Hobby 11/2000
• www.vztlak.cz
• www.gryfair.cz

Technické údaje

Vyhledávání

Info o článku

Kapitoly

Obrázky