FrantiÅ¡ek Novák byl známý akrobatický pilot, který svým umÄnÃm proslavil naÅ¡i vlast v celé pÅedváleÄné EvropÄ a byl pÅÃkladem a vzorem nastupujÃcà mladé generaci nejen u nás, ale v celé EvropÄ kde vystupoval. Jeho jméno bylo vyslovováno s úctou vÅ¡emi, kteÅà mÄli pÅÃležitost spatÅit vrcholné letecké umÄnà tohoto skromného reprezentanta své vlasti.
FrantiÅ¡ek Novák se narodil 26. srpna 1902 v malé vesniÄce SokoleÄ nedaleko PodÄbrad. Jeho rodiÄe byli chudà rolnÃci. MÄl Å¡est sourozenců, z nichž nejstarÅ¡Ã bojoval na Rusi v prvnà svÄtové válce jako pÅÃsluÅ¡nÃk naÅ¡ich legiÃ. JeÅ¡tÄ dÅÃve než se stal pilotem se vyuÄil zámeÄnÃkem a 1. ÅÃjna 1922 nastoupil povinnou vojenskou službu u pohraniÄnà služby v DÄÄÃnÄ. V letech 1923 až 1924 absolvoval Letecké uÄiliÅ¡tÄ Äeskoslovenského vojenského letectva v Chebu a v roce 1925 se kvalifikoval jako stÃhacà pilot. Å kolu pro stÃhacà letce absolvoval s výteÄným prospÄchem spolu s pozdÄjÅ¡Ãm Å¡tábnÃm kapitánem Malkovským. Sloužil postupnÄ v Praze, Malackách, Chebu a byl ve Francii na dvoumÄsÃÄnÃm výcviku. Plných 14 let byl uÄitelem pilotnà školy a vychoval nám stovky zdatných letců, mezi nimi Åadu svých úspÄÅ¡ných spolupracovnÃků v letecké akrobacii.
Poprvé Novák ochutnal pocit vÃtÄzstvà v roce 1933, když obsadil prvnà mÃsto na II. mezinárodnÃm leteckém mÃtinku ve VarÅ¡avÄ. Prvnà let do zahraniÄà a také prvnà Novákův mezinárodnà úspÄch. Äeskoslovensko zvÃtÄzilo. Kdo tenkrát mohl tuÅ¡it, že se zrodil akrobat, který ohromà svÄt. Novák zvÃtÄzil hned poté na armádnÃm leteckém dni v Praze a vyhrál rychlostnà závod âKaÅ¡parův memoriálâ . Jeho exhibice tvoÅily zlatý hÅeb programů propagaÄnÃch leteckých dnů v mnoha mÄstech naÅ¡Ã republiky. Pozornost leteckého svÄta na sebe obrátil v roce 1934, když v tÄžké konkurenci obsadil 4. mÃsto v neoficiálnÃm mistrovstvà svÄta ve francouzském Vincennes. Téhož roku startoval Novák v Portugalsku na memoriálu portugalského letce Platilo d´Abreu. Novák pÅekvapil ostatnà piloty z jiných států novými variacemi své vrcholné letecké akrobacie. I oficiálnà hosté vzdávali stejnÄ jako pÅedtÃm ve Francii hold Novákovu velkému umÄnÃ. Sám prezident Portugalska pÅijal skromného Äeskoslovenského letce, vyznamenal ho vysokým Åádem a jmenoval poruÄÃkem portugalské armády. DalÅ¡Ã rok následujà úspÄchy v Linci, VÃdni a opÄt v Portugalsku. Tehdy soupeÅil se zvlášť vybranou skupinou francouzských, Å¡panÄlských, anglických a nÄmeckých letců a pÅece zvÃtÄzil! V záÅà a ÅÃjnu téhož roku nenaÅ¡el pÅemožitele ani v Praze a BukureÅ¡ti.
BÄhem IX. letnÃch olympijských her v BerlÃnÄ roku 1936 probÄhla také akrobatická soutÄž. MÃstem jejÃho konánà bylo letiÅ¡tÄ Rangsdorf na okraji BerlÃna. Prvnà mÃsto v této soutÄži sice zÃskal pilot von Hagenburg, ale spÃÅ¡e poÄtem udÄlených bodů než skuteÄným výkonem. NejlepÅ¡Ãmi piloty soutÄže byli podle mÃnÄnà vÄtÅ¡iny pÅÃtomných dva ÄeÅ¡i â druhé mÃsto obsadil Petr Å iroký a tÅetà FrantiÅ¡ek Novák. Oba odstartovali na strojÃch Avia Ba-122. Podle plánů se tÅi nejlepÅ¡Ã závodnÃci soutÄže slavnostnÃho leteckého dne na letiÅ¡ti Tempelhof v BerlÃnÄ. I když poÅadatelé na pÅÃkaz nejvyÅ¡Å¡Ãch ÅÃÅ¡ských pÅedstavitelů dÄlali, co mohli, vidÄli diváci pÅi této slavnostnà pÅÃležitosti nakonec problematického nÄmeckého vÃtÄze a dva Äeské stroje ÅÃzené pÅÃsluÅ¡nÃky âpodÅadného národaâ. Tedy docela jiná podÃvaná, než jakou si pÅedstavovali velitel nÄmeckého letectva maršál Göring a dalÅ¡Ã vysocà nÄmeÄtà důstojnÃci.
Když 15. Äervence 1936 pÅilétla do Prahy na letecké manévry Äeskoslovenské armády sovÄtská delegace pod vedenÃm Jakova IvanoviÄe Alksnise, byla jim pÅedvádÄna akrobacie slavné skupiny F. Novák, J. HubáÄek, P. Å iroký i individuálnà akrobacie F. Nováka na letounech Avia Ba-122. Celá delegace byla doslova unesena výkony naÅ¡ich letců. Generál J.I. Alksnis pozval Novákovu tÅÃÄlennou akrobatickou skupinu do SovÄtského svazu. Na základÄ tohoto pozvánà odlétá dne 30. záÅà 1936 pÅes Rumunsko do Moskvy skupina ÄtyÅ letounů Avia Ba-122 spolu s doprovodným staÅiÄkým Fokkerem F.VII 4). Jádro výpravy tvoÅili Novák, Å iroký, HubáÄek a Výborný s letouny Ba-122. Ukázky svého umÄnà â od elementárnà až po nároÄnou akrobacii â pÅedvedli naÅ¡i letci v OdÄsÄ, KyjevÄ a MoskvÄ. PÅÃtomnà vojenÅ¡tà leteÄtà odbornÃci, frekventanti leteckých uÄiliÅ¡Å¥, leteÄtà konstruktéÅi, mezi nimi již tehdy vynikajÃcà Jakolev, zkuÅ¡enà letci a jinÃ, jejichž jména znal celý tehdejÅ¡Ã letecký svÄt, se zájmem shlédli jejich akrobatické ukázky a netajili se svým obdivem. Novák udivoval dokonalostà svých akrobatických výkonů a bezpeÄnostÃ, s jakou vedl svůj stroj. Jeho vystoupenà v MoskvÄ, KyjevÄ a OdÄse se stalo nezapomenutelným zážitkem pro vÅ¡echny úÄastnÃky. Po 26 dnech se výprava vrátila domů. V SSSR si naÅ¡i letci i jejich Ba-122 zÃskali vÅ¡eobecné uznánÃ.
Ve Å¡výcarském Curychu, kde byl od 22. Äervence do 1. srpna poÅádán IV. letecký mÃtink, zvÃtÄzil Novák opÄt i jako letec i jako uÄitel. V mezinárodnà soutÄži leteckého umÄnà jak v kategorii od 10 do 20 litrů, tak i v kategorii nad 20 litrů obsadil 1. mÃsto, dalÅ¡Ã mÃsta v obou kategoriÃch obsadili jeho žáci por. Å iroký, rtm. HubáÄek a Å¡rtm. Výborný. V mezinárodnà soutÄži akrobatických skupin zvÃtÄzila suverénnÄ Novákova sedmiÄlenná skupina (F. Novák, P. Å iroký, J. HubáÄek, R. MotyÄka, R. Půda, J. Å imek a J. Taudy) nad skupinami 14 dalÅ¡Ãch států. Praha jim pÅipravila královské uvÃtánÃ. Byl uznáván vÅ¡ude a vÅ¡emi za nejlepÅ¡Ãho akrobatického pilota svÄta. NÄkolikrát byl Novák ve Francii â naposledy v roce 1938 na mÃtinku v St. Germain-en-Laye u PaÅÞe. Zde zÃskal na neoficiálnÃm mistrovstvà svÄta druhé mÃsto. Pak se zúÄastnil Åady leteckých dnů v Nantes, Bordeaux, Strassbourgu, Mergnacu, Lille a pochopitelnÄ i v PaÅÞi. Mimo mnoha trofejà a pohárů byly Novákovi udÄleny pilotnà odznaky: francouzský, rumunský, portugalský a mnoho Åádů a vyznamenánÃ. Nad Evropou tou dobou už ale visela hrozba faÅ¡ismu. PoslednÃm svÄdkem veÅejného Novákova vystoupenà se tak stalo RuzyÅské letiÅ¡tÄ v rámci leteckého dne 12. bÅezna 1939. O tÅi dny pozdÄji pak nÄmecká vojska obsadila zbytek Äeskoslovenska. Okupanti Novákovi nabÃzeli mÃsto pilotnÃho uÄitele akrobacie pro vybrané nÄmecké piloty. Novák vÅ¡ak tuto nabÃdku odmÃtl, neboÅ¥ mÄl jiné plány do budoucnosti.
StejnÄ jako mnoho dalÅ¡Ãch Äeskoslovenských vojáků i nadporuÄÃk Novák utekl do zahraniÄÃ, aby mohl bojovat proti nenávidÄným faÅ¡istům. OdeÅ¡el na svátek Mistra Jana Husa 1939 pÅes hranice vlasti u Moravské Ostravy spolu s plukovnÃkem Dr. FrantiÅ¡kem Langrem. PÅes Polsko se dostal do KdynÄ, kde se nalodil na francouzskou loÄ a 1. srpna 1939 byl Cne. Novák jako jeden z prvnÃch Äs. letců pÅijat do svazku francouzského letectva. Zanedlouho nastoupil ve funkci instruktora v CIC Chartres a i pÅes své zdravotnà problémy, dÃky své nezlomné vůli vykonat vÅ¡e pro znovudobytà svobody svého národa, pÅekonal potÞe a pilnÄ cviÄil nové letce. Na podzim onemocnÄl zhoubnou žaludeÄnà chorobou a odeÅ¡el do nemocnice v PaÅÞi-Neuvilly, kde podstoupil velmi nároÄnou operaci. AvÅ¡ak netrpÄlivý Novák, aniž po operaci vyÄkal konce rekonvalescence, tÅi dny po operaci se vrátil ke své jednotce, kde na nÄho Äekali kamarádi. Hned po návratu sedl do kabiny letounu a vznesl se k nebi. Po pÅistánà jej museli z letadla vynést. MÄl v tÄle popraskané vÅ¡echny stehy, kterými jej pÅi nedávné nároÄné operaci seÅ¡ili. Byl v hrozném stavu. TÅi dny se lékaÅi rvali se smrtà o jeho život. MarnÄ. 27. dubna 1940 skonal v neuillyské nemocnici v PaÅÞi. Pochovali jej na nejbližšÃm paÅÞském hÅbitovÄ. Bylo mu pouhých osmatÅicet let. A tak odeÅ¡el neporažený âKrál vzduchuâ , na jehož sestÅelenà vypsali nacisté odmÄnu sto tisÃc ÅÃÅ¡ských marek. Zpráva o tom ohromila celý svÄt. ÄeskoslovenÅ¡tà letci pÅÃsahali, že tak jako Novák vÃtÄzil v mezinárodnÃch soutÄžÃch, tak i oni podniknou velký vÃtÄzný zápas s nenávidÄným nepÅÃtelem, aby svým podÃlem pÅispÄli k jeho porážce.
PoslednÃm pÅánÃm FrantiÅ¡ka Nováka bylo být pohÅben ve svém rodném Äeskoslovensku. Dlouhou dobu byly ale jeho tÄlesné ostatky uloženy na malém vojenském hÅbitova La Targette. Až nedávno se povedlo splnit slib, který dali kamarádi FrantiÅ¡ku Novákovi krátce pÅed jeho smrtÃ. Rakev s ostatky FrantiÅ¡ka Nováka byla 10. srpna 2002 vyzdvižena z Äeskoslovenského vojenského hÅbitova a pÅepravena vojenským speciálem do Äeské republiky. PÅi pÅÃležitosti jeho 100. výroÄà narozenà dne 24. 8. 2002 obec SokoleÄ uspoÅádala ve spolupráci se Svazem letců ÄR a VzduÅ¡nými silami armády ÄR vzpomÃnkový den, pÅi kterém byly jeho ostatky se vÅ¡emi vojenskými poctami uloženy do rodinné hrobky v naÅ¡Ã obci. Po uloženà rakve byla na mÃstnà základnà škole odhalena pamÄtnà deska a od té doby nese Äestný název Základnà škola letce FrantiÅ¡ka Nováka SokoleÄ.